Popis projektu
»ResiBil« je projekt Evropské unie, realizovaný v rámci česko-saského Programu spolupráce na podporu přeshraniční spolupráce a je spolufinancován Evropským fondem pro regionální rozvoj (EFRR). Projekt je realizován v rámci úzké spolupráce mezi Saským zemským úřadem pro životní prostředí, zemědělství a geologii (LfULG), Českou geologickou službou a Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka. Řešené území zahrnuje východní část česko-saského pohraničí.
Cíle projektu
- Zpracování dlouhodobých strategií přeshraničního využívání zdrojů podzemních vod
- Provedení bilance a zhodnocení možnosti dlouhodobého užívání zásob podzemních vod pro dílčí území
- Definování spolehlivých závěrů k množství zásob podzemních vod, jejich citlivosti vůči změně klimatu, možností jejich využití a opatření pro jejich adaptaci s ohledem na měnící se vodní režim v krajině
- Definování strategií pro adaptaci a možných opatření
Fakta a základní informace
| ResiBil - Bilance vodních zdrojů ve východní části česko-saského pohraničí a hodnocení možnosti jejich dlouhodobého užívání | |
|---|---|
| Program EU | INTERREG V A »Ahoj sousede. Hallo Nachbar.« Program na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko 2014–2020 |
| Doba realizace projektu | 07/2016 až 12/2020 |
| Projektoví partneři |
Saský zemský úřad pro životní prostředí, zemědělství a geologii Česká geologická služba, Praha Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka v.v.i., Praha |
| Celkový rozpočet | 2,5 milionu EUR |
Projekt »ResiBil« vychází z poznatků, získaných v rámci předchozího projektu »GRACE«, jehož výsledky mají být dále rozvíjeny a rozšířeny o další odborné aspekty. Výzkumný ústav vodohospodářský (VÚV) přitom převzal roli hlavního příjemce, Saský zemský úřad pro životní prostředí, zemědělství a geologii je partnerem projektu.
V rámci projektu »GRACE« byly získány první poznatky o pozadí poklesu hladin podzemních vod v oblasti údolí Křinice (Kirnitzschtal) a v Žitavských horách (Zittauer Gebirge), který je možno sledovat již od devadesátých let 20. století. Výzkumy ukázaly, že příčiny tohoto stavu jsou jak vlivy změny klimatu v důsledku let s nízkým úhrnem srážek, ale i antropogenní vlivy v podobě odběru podzemních vod.
Výsledkem byly společné strategie, zpracované se zapojením veřejnosti, jejichž cílem je zajistit udržitelné využívání a ochranu zdrojů podzemních vod v řešených územích.
Na internetové stránky projektu GRACE se dostanete zde
A
| Artézsky napjatá | Vlastnost zvodně, charakterizovaná plochou tlaku podzemní vody, ležící nad úrovní terénu |
G
| Granodiorit | Vyvřelá hlubinná hornina mezi žulou a dioritem |
H
| Hercynikum | Geologicky významná fáze prvohorní orogeneze (vznik Pangaey), odvozeno od Curia Variscorum (původní název města Hof v Bavorsku) |
| Hranice nepropustná | Horninové prostředí, které ohraničí vodonosné vrstvy podzemní vody a je téměř vodonepropustné |
I
| Izolátor | Horninové prostředí s nízkou propustností vody |
K
| KliWES | Projekt spolupráce Zemského úřadu pro životní prostředí, zemědělství a geologii (LfULG), Technické univerzity (TU) v Drážďanech a společnosti s r. o. DHI WASY GmbH, který řeší dopady předpovídaných změn klimatu na vodní a látkový režim v povodích saských vod |
L
| Lužický zlom | Geologická poruchová zóna; jako zlom odděluje lužickou žulu od jižně se nacházejících křídových pískovců severních Čech |
M
| Mocnost | Z pohledu geologického: vertikální tloušťka horninové vrstvy Z pohledu hydrologického: svislá vzdálenost mezi horním a dolní ohraničením zvodně |
N
| Nesaturovaná zóna | Část litosféry, kde se v pórech nachází zčástí vzduch a zčástí voda |
| Numerický model | Numerické modely slouží pro počítačové řešení matematických systémů rovnic; model je zjednodušené zobrazení reality |
O
| Odtok | Proudění vody pod vlivem hydraulického gradientu po povrchu reliéfu a pod zemským povrchem |
P
| Podpovrchový odtok | Část odtoku, která přitéká do recipientu jako reakce na určitou událost (např. srážky) z přípovrchových půdních vrstev |
| Porucha (dislokace) | Plocha nebo zóna, podél které došlo k přemístění hornin paralelně k ploše/zóně |
| Povrchový odtok | Část odtoku, který je po zemkém povrchu bezprostředně odváděn do recipientu jako reakce na určitou údálost (např. srážky) |
| Přímý odtok | Součet povrchového odtoku a podpovrchového odtoku |
| Projekce klimatu | Simulovaná reakce systému klimatu na budoucí vývoj emise nebo koncentrace skleníkových plynů významných pro klima a aerosolů v ovzduší |
R
| Recipient | Přírodní nebo umělá voda, do níž se odvádí odtékající voda (např. dešťová voda) |
| Regionalizace | Přenos vlastnosti z pozorovaného území na nepozorované podobné území, kde informace o této vlastnosti chybí |
S
| Soubor | Sbírka klimatických simulací na bázi měnicích se okrajových podmínek a modelových parametrů, slouží k vypracování velké škály výsledků, pomocí nichž je zobrazeno spektrum možných vývojů |
| Starší paleozoikum | Starší prvohory (geologická éra; není přesně definována, většinou karbon až devon, zčásti mississippium) |
T
| Tvorba nové podzemní vody | Nově vznikající podzemní voda vsakováním srážek nebo vody z povrchových vod |
V
| Vodní režim | Souhrn charakteristických změn stavu vodních objektů v čase a množství ve vymezeném území, diferencovaně podle jednotlivých složek (srážky, evapotranspirace, odtok povrchový, odtok podzemní vody, podpovrchový odtok) |
W
| WEREX V | Způsob modelování na regionální úrovni k tvorbě regionálních projekcí klimatu pro Sasko |
Z
| Zvodeň (akvifer) | Hydraulicky jednotná a souvislá akumulace gravitačních podzemních vod v hornině |
